Pamětní deska Marie Bohuslavové je opět na svém místě

Slavnostní znovuodhalení pamětní desky bylo pro lipanské významnou událostí. Postarali se o pohodlí a občerstvení návštěvníků a celkově příjemný průběh akce. Kopie původní desky, kterou zhotovily venkovanky a která bohužel nepřečkala vládu KSČ, byla vytvořena s využitím dochované fotografie. Nová kamenná je téměř identická, ale místo původní nese rytinu a text byl doplněn o vysvětlující informaci.

Krátké ohlédnutí za životem Antonína Švehly

V souvislosti s odhalením nového památníku nemůžeme jinak, než připomenout osobnost Antonína Švehly. Narodil se do selské rodiny jako devátý ze čtrnácti dětí dne 15. dubna 1873 v Hostivaři, která se stala součástí Prahy až později. Po smrti svého otce převzal rodinné hospodářství a v politice se začal angažovat v 90. letech 19. století. V roce 1902 zastával funkci místopředsedy Sdružení českých zemědělců a v roce 1906 pomohl založit časopis Venkov.

V období let 1908 až 1913 působil v zemském sněmu jako poslanec a od roku 1909 jako předseda výkonného výboru Agrární strany. Během 1. světové války patřil k vůdčím představitelům domácího odboje a v roce 1917 stál v popředí hlavního odbojového orgánu – Maffie.

Antonín Švehla se do dějin zapsal především jako jeden z pěti mužů 28. října, ktřeí se podíleli na vyhlášení samostatného Československa. Postupně vystřídal několik významných funkcí. V letech 1918 až 1920 byl ministrem vnitra a výrazně se podílel na vzniku československé ústavy. Jakožto předseda Agrární strany usiloval o politiku, která by byla přijatelná pro velkostatkáře i drobné zemědělce. Za zmínku stojí také podíl na vytvoření a fungování Pětky – orgánu, jehož činnost spočívala v koordinaci hlavních českých politických stran.

Kandidaturu na prezidenta odmítl a peníze ho nezajímaly

V roce 1927, tedy dva roky předtím, než se ze zdravotních důvodů stáhl z aktivní politiky, odmítl kandidaturu na prezidenta a podpořil tak kandidaturu Tomáše Garrigue Masaryka. Až do své smrti v roce 1933 však zůstal členem Agrární strany.

Antonín Švehla bezesporu patřil mezi nejvýznamnější české politiky a jeho upřímný zájem na státotvornosti potvrzují vzpomínky Josefa Charváta. Podle něj se po Švehlově smrti našly v jeho psacím stole peníze, které obdržel za celou dobu svého působení ve funkci předsedy vlády. Živil ho statek a o peníze se ve skutečnosti nikdy nezajímal. Kéž by si z něj vzali příklad někteří současní politici.